Domškolácké obavy: Na to nemám nervy!

"Domácí vzdělávání? Tak na to bych neměl/a nervy!"

Čas, peníze, znalosti. Nic z toho nás netrápí tolik, jako obavy z toho, že při učení dětí doma přijdeme o vlastní rozum. Tahle obava plyne ze zkušeností s domácími úkoly a odporu k plnění všeho, co je se školou spjaté. Jak by nás pak neděsila představa, že toho bude ještě mnohem více a každý den. Ostatně, online výuka v lockdownu v době covidové pandemie jen potvrdila, že učit děti doma je peklo. 

Ale domácí vzdělávání (IV) není online výuka. Není to ani převedení školy domů. 

Domácí vzdělávání je především svoboda. Místo počítání na papíře můžete počítat stromy v lese. Místo drcení dat o napoleonských válkách si můžete zajet na výlet do Slavkova. Nebo pustit film. Zajít do divadla nebo do muzea. Nebo k sousedovi, který chová králíky, aby vám ukázal, proč králík není hlodavec. 

Chodíte s dětmi někdy do lesa? Do muzea? Na koncert? Nebo do kina?

Ano?

Tak na to nervy máte.